Historie gastronomie
Na severu a jihu se slovenská kuchyně liší především pestrostí surovin. Severoslovenská kuchyně je ovlivněna drsnými klimatickými podmínkami hornatých částí země, které zde panují. Minimálně tříměsíční intenzivní zima je jednou z příčin, proč převažuje v této oblasti uzené maso, brambory, kysané zelí, mléčné výrobky, mouka a luštěniny. Jako základní potravina v zimním období sloužily brambory a čerstvé i kysané mléko. Nepostradatelné kysané zelí krouhané a nakládané ke kvašení během podzimu se přes zimu stávalo velmi cenným zdrojem vitamínu C. Celý rok se jedly sladkovodní ryby, jehněčí maso, uzeniny, divočina anebo houby a lesní ovoce. Tradiční je i chov včel a výroba medu.
Na jihu a nížinách je surovinová základna pestřejší. Oproti severu je nabídka masa bohatší o hovězí, husí, kachní a krůtí. V rybnících chovaný kapr se stal na jihu tak jako v Česku klasickým vánočním chodem. Běžné jsou rozličné výrobky z mouky nebo čerstvé i sušené těstoviny. Oproti severu je zde daleko větší dostupnost ovoce a ovocných výrobků, jako jsou džemy nebo sterilizované a sušené ovoce.